DAN MILLMAN: ZÁKONY DUCHA - Zákon přítomnosti - jak žít v současné chvíli. ..........."Přemýšlel jsi už o tom, jaký paradox je čas? " Měl jsem dost divný pocit. Odpověděl jsem nahlas: " Nemohu říci, že bych o tom někdy uvažoval. Rozhodně ne od té doby, co jsem naposledy četl nějaký příběh o putování v čase." V uších či v mozku se mi opět rozezněl její hlas. " Čas se rozprostírá mezi minulostí a budoucností, které nemají žádný reálný základ. Čas je konvencí myšlení a jazyka, otázka společenské úmluvy." "Jinými slovy: čas existuje proto, že my to tvrdíme?" "Přesně tak," zašeptala," čas je jako film o našem životě, sestávající z oddělených políček, jež se míhají před objektivem. Každé políčko zachycuje tvou existenci právě tam, kde jsi v současné chvíli, ale ve výsledku se zdá, že se pohybují.. Svou mysl sice můžeš vyslat do časoprostoru, kterému říkáš minulost nebo budoucnost, ale žít nedokážeš v jiném okamžiku, než je ten současný. To, co jsi udělal dneska dopoledne nebo včera , je nyní pryč - zůstalo to jenom ve tvé hlavě. A to, co přijde, to je pouhý sen. Nemáme nic než jen tuhle chvíli, chápeš? Dochází ti, že tvůj pocit uplývajícího času je pouze řada dojmů a vzpomínek, jež se odehrávají v přítomné chvíli? Lítost nad minulými činy a ději je jen současný dojem, který probíhá právě teď. Obavy z budoucnosti nemají žádný reálný podklad kromě toho, co existuje ve tvé mysli, a to jsou představy, zvuky a pocity. Jinak řečeno, minulost a budoucnost se odehrávají nyní, v okamžiku, kdy si je vytváříš." Řekl jsem : " Pokud je tedy tohle zákon přítomnosti, připadá mi drobet abstraktní." Odpověděla : "Abstrakcí je sám čas. Zákon přítomnosti můžeš uplatnit velice praktickým způsobem : tím, že se zbavíš marné lítosti, starostí a zmatku. Jednoho dne třeba toto dokážeš. " "Děkuji za poučení , už jste domluvila? " " Ještě zdaleka ne, dokud doopravdy nepochopíš, že minulost a budoucnost nejsou nic víc, než zlozvyky mysli - tvé mysli. Starosti o minulost či budoucnost jsou jako sebeklam šílence, jenž slyší hlasy, nebo vidí stvoření existující pouze v jeho fantazii a opomíjí přítomné lidi a děje. Pokud si budeš stále víc a víc všímat co v tu kterou chvíli děláš, dokážeš tenhle zlozvyk překonat a to tak, že nebudeš ztrácet ze zřetele zákon přítomnosti a budeš ho patřičně uplatňovat. Abys měl přítomnost, musíš být přítomen a musíš mít na paměti, KDE jsi a KDY jsi a potom pochopíš- KDO jsi."