close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Vše, co jsme, je výsledkem toho, co jsme si mysleli." Buddha

Emoce a pocity na duchovní cestě

1. srpna 2010 v 17:12 | Marie Říhová, www.harmonieduse.cz |  Duchovní rozvoj



Emoce a pocity  jsou naším vodítkem na naší duchovní cestě, takže je vnímejme a pociťujme, co se nám snaží naše bytost sdělit tou nejpřirozenější formou. Nenechme se jimi strhnout, ale nezanedbávejme je. Emoce jsou naším darem, který nás vede, říkají nám, co se nám líbí a co se nám nelíbí, kam máme jít či nemáme, co máme absolvovat nebo naopak nikoliv. Pokud si nejsme jisti, tak nejlepší cestou je se zeptat našeho srdce, které se v odpovědi rozzáří láskou nebo se naopak sevře. Pokud se sevře, tak se ptejme sebe, co není v harmonii, co se nám to nelíbí a zda-li to nerezonuje s něčím nevyřešeným v nás samotných. Metodou volných asociací a procítěním těch jednotlivých emocí a pocitů se pak můžeme dostat až do netušených hlubin našeho bytí a rozpustit procítěním a přijetím i ty nejskrytější vrstvy bytí. Je zajímavé sledovat na našem fyzickém těle, kde všude toto vše bylo skryto, z jakých orgánů fyzického těla či čaker pak tyto bloky odplouvají a jak se následně vše zaplňuje teplem a energií.

Největším přijetím nás samotných je tedy nevyhýbání se našim citům, emocím, náladám, ať už jsou jakékoliv. Je  jedno, jestli zrovna prožíváme radost či smutek, oboje póly jsou stále jedním a tímtéž zdrojem našeho bytí, které nás pouze vede na naší cestě. Dovolme si prožít sami sebe, tím si dáváme tu největší svobodu. Tím, že vše prožijeme tady a teď, tak se nic tzv. neuloží v našem emočním, mentálním či fyzickém těle. Je zajímavé, kolik tzv. duchovních lidí se velmi intenzivně brání tomu nejpřirozenějšímu, co jsme dostali do vínku jakoby to bylo něco prašivého. Emoce nedokážou prožít a život žijí na mentální úrovni. Nejenom že tím omezují sami sebe, ztrácí tím ale také schopnost empatie-soucitu s druhými a dochází tak k mnoha nepochopením a nedorozuměním. Na fyzickém těle si pak ukládáme všechny informace ze stresů, strachů a dalších emocí, které si "nepřipustíme k tělu" a na to se nám pak hezky nabalují různé programy a další disharmonie, které nabývají na síle, dokud je nezpracujeme i s tím, kde začly. Proto pokud nejsme zenovým mistrem, který hravě a s lehkostí nechá vše kolem sebe s nadhledem proudit, tak raději připusťme své fyzické lidství a vše, co nám přináší. Díky našemu duchovnímu růstu doufejme najdeme všichni jednou pověstný Buddhův klid, ze kterého nás nic nerozhodíJ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama