Jak vlastne vypadá vnitřni svět malého dítěte?
Každé nemluvně čeká
Jeden z nejlepších českých terapeutů dr.Zdeněk Rieger,ve své knize popisuje tento obraz:
Představte si ,že jste malé,roztomilé nemluvně,keré se uprostřed hluboké a temné noci probudilo.Začínate si hrát s ručičkami a zároveň čekáte.Představte si prosím,ze každé nemluvně,když je vzhůru,čeká.Čeká, že přijde jeho člověk.Člověk jehož rytmem a vůni je prostoupeno.A teď si prosím představte,že nikdo nepřichází.....
Dal jsem si tu práci a přepsal celou citaci, protože vždycky,když ty věty čtu, tak mě zamrazí.Vždycky.Vidím před sebou skutečné malé miminko,jak ve tmě prázdného pokoje čeká na svoji mámu a nemůžu přitom za nic na světě pochopit,proč některé maminky v půl roce přenesou postýlku s dítětem ze své ložnice do dětského pokoje a začínají to malé učit samostatnosti.A pak při nervy drásajícím pláči vyděšěného miminka hrají prěsilovou hru "kdo s koho".Nejdou k němu,nechtějí,aby si náhodou "nezvyklo" a nebyla z něj maminčina prdélka.
Píšu to proto,abyste to nedělali.Abyste spíše důvěřovali své intuici a selskému rozumu, než americkým knihám o moderní výchově. Abych vám ulevil, dopustím se velkého zjednodušení a napišu toto:
Do jednoho roku věku nemůžete svoje dítě rozmazlit.Nejde to.Věnujte sa mu tak,jak potřebuje,a všechno bude v pořadku.Můžete mi věřit.
Pojem návratu
Víte, že dítě do 2 let nezná pojem návratu? Když máma odejde, ditě prostě neví, že se vrátí - neumí to. To také například znamená, že pokud ho opravdu necháte spát v samostatném pokoji, může se citit osaměle, smutně,anebo mít pocity viny, že je špatné.
rychle teď se nedívá!
Pokud například potřebujete někam odejít, řeknete svému dítěti,kam jdete, jak dlouho tam budete a kdy se vrátíte. před dětmi neutíkame,ani se potichu nevytrácíme." Teď rychle běž, teď si hraje a ani si toho nevšimne.!"radí často babičky.Špatně.Dítě potřebuje vědět, co je teď.co se stane v blízké budoucnosti a je důležité,aby se při tom mohlo na vás spolehnout.